Kniha Zdenka Primuse představuje tvorbu Ludmily Padrtové, tedy její fotografie, obrazy, koláže a kresby, od padesátých let do roku 2015. Podtitul Krajinou k abstrakci poukazuje na cestu, vedoucí od viděného k obrazu a otevírá téma inspirace a provedení, které prochází celou knihou.
Retro Gallery s radostí přispěla zapůjčením sochy Mary Duras ze své sbírky na výstavu Okruh kruhu, právě probíhající v Galerii výtvarného umění v Náchodě. Projekt oslavuje výročí sta let od založení spolku Kruh výtvarných umělkyň, který sdružoval řadu malířek a sochařek činných v první polovině 20. století.
Retro Gallery vydává v pořadí druhou knihu historika umění Karla Holuba, tentokrát věnovanou osobnosti Giacoma G. Casanovy, který svým životem a literárním dílem podal osobité svědectví o společenském a politickém životě v 18. století. Jedná se o výpravnu publikaci o více než 470 stranách, která pracuje s dosud neznámými dokumenty a do češtiny dosud nepřeloženými texty.
Malíř a sklářský umělec František Janák, jehož díla jsou zastoupena v nabídce Retro Gallery, přistupuje ke svému řemeslu s posvátnou úctou. Pracuje většinou technikou tavení barevného skla do formy, které dokončuje broušením a leštěním, často ve spolupráci se svou manželkou Martinou Janákovou. Jeho tvorbu charakterizují spíše menší skleněné objekty, ale problém mu nedělá ani monumentální rozměr vitráží pro architekturu.
Některé umělecké projekty ještě nedošly naplnění a už vzbuzují živý zájem veřejnosti. Jedním z nich je výtvarné pojetí stanic nové linky pražského metra, na němž v současnosti pracuje pětice umělců. Jedním z nich je právě Vladimír Kopecký, který ztvární budoucí podobu stanice Nádraží Krč. Kromě tohoto projektu má samozřejmě rozpracovanou řadu dalších a jeho ateliér je plný pláten, na nichž teprve zasychá barva.
Žák Františka Tichého, přítel Mikuláše Medka a Zbyňka Sekala, malíř „křehkosti lidské existence,“ keramik a jeřábník. Josef Lehoučka si prošel fází pracovníka továrny a podobně jako Vladimír Boudník tuto zkušenost nevytěsňoval, ale promítl ji do svých obrazů. Explicitně se projevuje v dílech ze šedesátých let s názvy jako Tovární dvůr nebo Dva jeřáby. Později ji připomínají relikty strojů, kleští, válců, geometrizované a včleněné do abstraktních kompozic. Proti této mechanizované skutečnosti však stojí silná tradice surrealismu, která vnáší do obrazů prvky náhody a organického bujení snových objektů a krajin.
Pohyboval se v okruhu francouzských kubistů a maloval nadčasové kompozice. Tento řecký Francouz dokázal být hravý a vážný zároveň, měl cit pro hudbu a radosti života stejně jako disciplínu a smysl pro řád. Byl to opravdu „moderní Giotto,“ jak jej vnímal André Malraux, jeho celoživotní přítel? A čím si malíř zasloužil obdiv významného kritika?
Kritik a spisovatel Johannes Urzidil tvrdil, že německy mluvící umělci byli od těch českých odděleni skleněnou stěnou, kterou jen někteří dokázali prolomit. K výrazným tvůrcům patřili v naší galerii zastoupení Maxim Kopf, Mary Duras, Georges Kars, Friedrich Feigl a Kurt Halleger. Tito „mladí lvi v kleci“, jak je nazvala Anna Habánová, byli nejen samostatnými uměleckými osobnostmi, ale formovali hnutí a spolky, a tím i kulturní život meziválečného Československa, nejen v Praze, ale také v regionech.
Malířka, kreslířka, ilustrátorka a příležitostná scénografka, která byla ve své době velmi uznávaná se do povědomí vrátila díky výstavě v Moravské galerii v Brně a obsáhlému katalogu Martiny Pachmanové z roku 2008. Stále je však co objevovat, některá díla se do publikace nedostala, některé souvislosti možná unikly pozornosti a jisté je, že Milada Marešová je umělkyní stále mnohými nepovšimnutou.
Zasněžená Paříž, její nábřeží nebo katedrála Notre Dame, to jsou náměty obrazů Tavíka Františka Šimona, které najdete v naší nabídce. Paříž a Praha byly milovanými městy tohoto grafika a malíře, který procestoval několik kontinentů a vystavoval v Londýně i New Yorku.
